Il Buonappetito: porod na oddělení Conad
Il Buonappetito: porod na oddělení Conad
Anonim

Před několika dny v televizi doma projde reklama supermarketů Conad a můj sedmiletý syn to komentuje: "jsou dobří, nestarají se jen o věci, ale i o lidi."

Pokud je pravda, jak řekl Berlusconi, že diváci by měli být považováni za děti, zde je osvědčený důkaz: kampaň Conad funguje. Cíl dosažen. Výborně.

A vlastně nám v poslední době dávají hodně.

V televizi je nespokojí s tím, že ukazují zaměstnankyni, která v pět ráno vstává, aby si šla připravit cuketu na oddělení ovoce a zeleniny, ale také rodící ženě, která z oddělení Bresaola běží do šatny na nádobí a pak slavit u pokladen (teď zjišťuji, že režie nejcyničtějšího italského režiséra: Pupi Avati).

V tisku se baví jako blázen. Vydávají celé stránky, na kterých je vychovávána řecká filozofie a John Donne, duše a moudrost. Zdá se, že je napsal Federico Moccia po přečtení Roberta Calassa.

Nemám nic proti Conadu, který mi pouhým okem připadá řetěz jako každý jiný, jako Esselunga, nebo Coop, nebo Carrefour nebo cokoli jiného.

Když potřebuji špagety, jdu do toho či onoho. Jestli pro „lidé“dělá jiné věci než ostatní – lepší ceny nebo služby pro zákazníky, lepší podmínky pro zaměstnance, lepší iniciativy pro čtvrti, kde má obchody… – nevím.

Ale kdyby moje žena čekala dítě, byl bych raději poblíž nemocnice.

Je pravda, že mnoho žen po porodu chce uzená masa, která v těhotenství nemohly jíst, ale já jsem staromódní: pořád si myslím, že k porodu je lepší mít nablízku chirurga než kráječe.

Doporučuje: