Trailerové avantgardy nebo chlípná sympozia konzumovaná za školními lavicemi. Škola vaření samozřejmě. Poslední míle, další milník, zastávka pro potravinářské maniaky, kteří o něm nejprve mluví, když ho jedí, a pak se běží přihlásit, protože nejsou nasyceni znalostmi a anekdotami, které by vyprávěli přátelům a příbuzným.
Šťastní výherci večeře u labužníků tak kromě podrobných receptů vyhrávají také příběhy o večerech strávených restováním s cizími lidmi všech věkových kategorií, hodiny probírání množství cukru, které odlišuje kompot od džemu..
Probíhají studie, aby se zjistilo, zda je pro průměrného jedlíka depresivnější, zářijový večer celý na pohovce vidět celý „film“svátků ostatních, nesestříhaný, nesestříhaný, komentovaný živě, nebo jestli je lepší poslouchat příběhy ze zákulisí školy vaření.
Jisté je, že pro účastníka je to opravdová radost, říkám to z prožité zkušenosti. Vrhl jsem se na pět dní (ne po sobě jdoucích) přípravy chleba. V mrtvých časech mezi překládáním a kynutím byla radost trávit čas s dámami, svobodnými třicátnicemi, páry, které se milují až do sdílení mateřského kvásku, chybějících chemikálií, maniaků teplé ruky z těsta. Jakási sekta živená vzájemnými výměnami adres: od výrobce mouky přes obchodníka s droždím až po obchod nejzásobenější vzácným kuchyňským vybavením. Svět, který se pohybuje paralelně a není příliš skrytý. Děti na hřišti, oči upřené na předměty touhy, pece, zchlazovače, které kradou plechovky másla ve spreji a mouky W 350.
Tak kurzy cupcaků (růžové, ročníkové, s fotografií křtu, pro psy) nebo otevření hejna ústřic Belon a množte se. Tak specializované a sezónní, že nedokážu odolat pokušení přihlásit se na všechny nebo žádné. Kurz tataráku, náplň do raviol, vánoční cukroví, rakousko-uherské pečivo, prezentace, výzdoba stolu pro veganské večeře.
Bylo by hezké poslouchat příběhy chudých kuchařů, kteří vyučují kurzy, vystavených touhám znuděných bohatých dam nebo naléhavým otázkám těch, kteří se chtějí za dvě hodiny naučit celé znalosti potravinářské vědy, nebo dokonce těch kteří se tam mají připravit na případnou účast v Masterchef.
Škola vaření je skvělý vynález, když se očistí od módních kurzů, příležitost mluvit o jídle nonstop s lidmi, které to zajímá stejně jako nás, od kterých se můžete hodně naučit. Pokud jsem vás donutil chtít, zde je seznam kuchařských škol v hlavních městech.
Teď se přiznej. Navštívili jste někdy kurz vaření? Nebo bys tam nešel ani mrtvý? Nebo jaký kurz vaření, o kterém sníte, ještě neexistuje?
