Nejen v New Yorku narazíte na nepohodlné chlapy, křičící v restauracích a vyprazdňující sportovní obchody, abyste se vtipně oblékli od hlavy až k patě. Nicméně v New Yorku jsou tito kluci často Italové. Menšina jistě funkční k prohlášení Eataly New York vysvětlil včera New York Times, ale stále mravenec v cukřence.
Deník pro stručnost a smysl pro zábavu takto shrnul výsledky newyorského gurmánského neopříkladu. „Moma: 2,5 milionu návštěvníků za rok; Empire State Building: 3,5 milionu; Socha svobody: 3,7 milionu; Metropolitní muzeum: 6 milionů; Eataly: 7 milionů“.
Což přeloženo do praktičtějšího jazyka čísel znamená hrubé příjmy na 70 milionů dolarů v prvním roce činnosti. Více, než se očekávalo, především s projekcí na druhý rok ve výši 85 milionů dolarů. Obrovské číslo, vyšší než výsledky Cheesecake Factory, jednoho z nejvýkonnějších restauračních řetězců na metr čtvereční ve Spojených státech. Zítra, kdy oslaví dva roky od otevření megavečeří a 4patrovým čokoládovým dortem, si hlavní investoři, italsko-američané Joe Bastianich a Mario Batali – oba ne náhodou superhvězdní kuchaři – budou mít o co mnout ruce.
A evidentně Oscar Farinetti z Alby, který před dvěma lety, v předvečer vernisáže, svěřil čtenářům Dissapore sny a obavy z newyorského dobrodružství.
Kdo ví, zda tyto výsledky, málo ovlivněné kritikou newyorských bloggerů ("přeplněný, zábavní park, služby nesrovnatelné, šíleně drahé") a následný plán expanze (otevření v Chicagu, Los Angeles a Sao Paulu v Brazílii jsou být terčem) budou přesvědčovat skeptiky a podezření, v té době nepřesvědčené, že vítězný Made in Italy byl Eataly. V některých případech skuteční profesionálové typu „tak to udržíme, ať si ublížíme“.
